Co stojí za úspěchem firem, které přetrvávají déle než dvě století? Společnosti jako Koh-i-Noor, Hermès nebo Colgate-Palmolive, založené na počátku 19. století, překonaly světové války, finanční krize i proměny trhů a stále prosperují. Jejich dlouhověkost není dílem náhody, ale výsledkem promyšlené strategie, schopnosti adaptace a důrazu na prevenci.
Doba čtení: 8 minut
Zatímco průměrná životnost podniků v Evropě je mezi 12 a 15 lety [1], tyto společnosti dokazují, že s vhodnou kombinací prevence, flexibility a strategického řízení lze dosáhnout trvalé existence i v neustále se měnícím světě.
Extrémním případem je katolická církev, kterou lze z tohoto pohledu díky své mimořádné dlouhověkosti a schopnosti zachovat si vliv a autoritu považovat za jednu z nejúspěšnějších organizací všech dob [2]. U tohoto příkladu lze souhlasit s tvrzením, že udržování kontinuity je hlavním smyslem existence organizací [3]. Přináší zisk, jejím prostřednictvím dochází k předávání dědictví dalším generacím a je zárukou udržitelností [4].
Pokud se zaměříme na ziskové organizace, proběhly důkladné výzkumy s cílem identifikovat klíčové faktory pro odolnost podniků [5]. Tuto odolnost můžeme definovat jako „schopnost adaptace, změny a rychlého zotavení po případných obtížích nebo ukončení činnosti [6]“.
Adaptace
Schopnost podniků se přizpůsobit se často projevuje zejména v jejich schopnosti rozšiřovat a diverzifikovat svou produktovou nabídku, tak, aby odpovídala aktuálním potřebám trhu. Skvělým příkladem je společnost Hermès, která s úspěchem transformovala svůj sortiment – od výroby koňských postrojů na celou řadu luxusních výrobků.
Právní organizace
Adaptace však není jen o inovacích a rozšiřování produktového portfolia. Viděno optikou selského rozumu: „Budování základů jakéhokoli úspěšného podniku je obdobou stavby pevných základů domu.“[7].
Moderní ekonomika, založená na dělbě práce, vyžaduje propracovanou koordinaci, aby bylo možné skládat dohromady specializované úkoly [8]. Způsob, jakým jsou tyto činnosti integrovány, je pro úspěch organizace rozhodující, což potvrzuje i překvapivá odolnost rodinných podniků [9].
Vedle rodinného integrovaného modelu se moderní výzkumy zaměřují na vliv právní organizace[10]. Budeme-li pokračovat v metafoře o stavbě, „dobře navržený dům nemá šanci obstát bez kvalitní údržby.“
Četné empirické výzkumy ukazují, jak se úspěšné společnosti s touto údržbou vypořádávají Zaprvé, sdílejí realistický pohled na svou situaci, aby mohly čelit rozsahu práce, kterou je třeba vykonat[11]. Zadruhé, kladou důraz na neustálé učení, díky kterému rychle reagují na změny a přizpůsobují se okolnímu prostředí[12]. Zatřetí, zaujímají proaktivní postoj k jakýmkoli hrozbám jejich existence[13].
Prevence
To vede k dalšímu zásadnímu klíči k dlouhodobému úspěchu organizace: prevenci problémů [14]. Stejně jako by bylo nesmyslné postavit dům bez hromosvodu, nebo jej stavět na kraji útesu, je riskantní opomíjet řízení rizik. Prevence a systematický dohled nad riziky jsou nezbytným předpokladem pro dosažení dlouhodobého úspěchu a stability, jakým se pyšní například členové asociace Henokiens[15] – francouzského klubu společností, které nepřetržitě působí nejméně 200 let, zůstávají v rodinném vlastnictví a jejich řízení je stále v rukou potomků zakladatelů. Jinými slovy, v době rostoucí nejistoty, jsou nepřipravené společnosti více vystaveny zhroucení, čímž je ohrožena jejich kontinuita[16].
Závěr
Ačkoliv se může zdát, že udržitelnost spočívá v neměnnosti[17], studie odolných organizací ukazují, že skutečné udržení kontinuity představuje spíše trvalou, kognitivní, strategickou, politickou a ideologickou výzvu, která vyžaduje neustálé přizpůsobování a inovace, aby se překonávaly nové problémy[18]. Udržitelnost organizace tak není statický stav, ale nepřetržitý proces zahrnující nejen schopnost inovovat, rozšiřovat nabídku, ale také v efektivním řízení rizik a ve vytváření pevných základů pro budoucnost.
***
[1] C. ROWLEY, J. MUKHERJEE SAHA et D. ANG, „2 – The depths and heights of business sustainability“, in Succeed Or Sink, Chandos Publishing, Chandos Asian Studies Series, 1 janvier 2012, s. 29.
[2] A. GÜLER a D. CROWTHER, „Introduction: C. CADIOU et K. CADIOU, Le modèle entrepreneurial familial durable: Comment devenir hénokienne ?“, Review Of Entrepreneurship, 2014, č. 3-4, s. 70.
[3] S. VERONNEAU, Y. CIMON et J. ROY, „A Model for Improving Organizational Continuity“, Journal Of Transportation Security, 2013, č. 3, s. 209.
[4] M. KRISTO, M. CINGULA et M. FILIPOVIC, “ Methodological Aspects of Measuring Business Resilience Building Resilient Society „, Economic Social Development International Scientific Conference On Economic Social Development, 2015, č. 11, s. 68.
[5] M. GIGET et V. HILLEN, Pérennité, innovation et résilience des entreprises: panorama mondial des entreprises historiques innovantes, Paris, European Institute for Creative Strategies & Innovation, 2021 ; P. Gaudron et A. Mouline, “ L’éternité en héritage : enquête sur les secrets de la résilience des organisations „, International Management, Spring 2016, n°3, s. 149.
[6] M. KRISTO, M. CINGULA a M. FILIPOVIC, „Metodické aspekty měření odolnosti podniků při budování odolné společnosti“, art. préc., s. 68.
[7] L.J. TRAUTMAN, T. LUPPINO et M. SIMMONS, “ Some Key Things U.S. Entrepreneurs Need to Know about the Law and Lawyers „, Texas Journal Of Business Law, 2016 2014, č. 3, s. 157.
[8] B.M. PAPILLON, “ Services juridiques à l’entreprise et création de valeur selon Gilson „, Revue Internationale De Droit Économique, 2017, č. 4, s. 120.
[9] Viz např. L. BÉGIN et al., “ La longévité des entreprises familiales en question „, Revue De L’Entrepreneuriat Review Of Entrepreneurship, 2014, č. 3-4, s. 12.
[10] A. MASSON a M.J. SHARIFF, „Through the Legal Looking Glass: Vydání: European Business Law Review, février 2011, n°Issue 1, s. 53-54.
[11] D.L. COUTU, “ How Resilience Works „, Harvard Business Review, mai 2002, n°5, p. 48 ; G. HAMEL et L. VÄLIKANGAS, “ The Quest for Resilience. (cover story) „, Harvard Business Review, septembre 2003, n°9, p. 54 ; L. BÉGIN et D. CHABAUD, “ La résilience des organisations: Le cas d’une entreprise familiale: Organizational resilience. Případ rodinného podniku. „, Revue Française De Gestion, janvier 2010, č. 200, s. 129 ; G. BERGER-WALLISER, P. SHRIVASTAVA et A. SULKOWSKI, “ Using Proactive Legal Strategies for Corporate Environmental Sustainability „, Michigan Journal Of Environmental Administrative Law, 2017 2016, č. 1, s. 26.
[12] R. KLEINHANS a kol., “ Understanding the durability of community enterprises in England. Results of a fuzzy-set Qualitative Comparative Analysis „, Public Management Review, mai 2023, n°5, s. 940 ; P. GAUDRON et A. MOULINE, “ L’éternité en héritage „, čl. préc., s. 151; L. BÉGIN et D. CHABAUD, “ La résilience des organisations „, čl. préc., s. 130.
[13] G. BERGER-WALLISER, P. SHRIVASTAVA et A. SULKOWSKI, “ Using Proactive Legal Strategies for Corporate Environmental Sustainability „, čl. préc., s. 10-11 ; L. BÉGIN et D. CHABAUD, “ La résilience des organisations „, čl. préc., s. 130 ; G. HAMEL et L. VÄLIKANGAS, “ The Quest for Resilience. (cover story) „, art. préc., s. 53.
[14] S. VERONNEAU, Y. CIMON et J. ROY, “ A Model for Improving Organizational Continuity „, art. préc., s. 212-214 ; M. KRISTO, M. CINGULA et M. FILIPOVIC, “ Methodological Aspects of Measuring Business Resilience Building Resilient Society „, art. préc., s. 71.
[15] https://www.henokiens.com/; viz také K. RICHOMME-HUET et A. D’ANDRIA, “ L’autre gestion des Hénokiens. Une perspective séculaire des entreprises familiales „, Revue Des Sciences De Gestion, 2012, č. 1, s. 27.
[16] Viz S. VERONNEAU, Y. CIMON et J. ROY, „A Model for Improving Organizational Continuity“, art. préc., s. 209-210; G. HAMEL et L. VÄLIKANGAS, „The Quest for Resilience. (cover story) „, art. préc.; C. COLLARD et C. ROQUILLY, “ Les risques juridiques et leur cartographie : proposition de méthodologie „, Revue Des Sciences De Gestion, 2013, n°5-6, s. 45.
[17] A. GÜLER et D. CROWTHER, “ Foreword „, in The Durable Corporation, Routledge, 2009, s. xv.
[18] L. BÉGIN et D. CHABAUD, “ La résilience des organisations „, art. préc., s. 129-130 ; G. HAMEL et L. VÄLIKANGAS, “ The Quest for Resilience. (cover story) „, art. préc., s. 54-55.