Jednou z hlavních funkcí interních právníků je řízení rizik. Společnosti čelí stále komplexnějším právním předpisům a nejistotám, které vyžadují více než pouhou znalost práva – klíčem je proaktivní přístup a metodologie, která kombinuje právní odbornost s krizovým a strategickým řízením.

Doba čtení: 5 minut

Není pochyb o tom, že řízení rizik zůstává jádrem práce interních právníků. Manažeři si uvědomují, že „právo je sice nepříjemné, ale nezbytné omezení jejich činností”[1]. Mapování a řízení rizik  je proto prioritou a jedním z hlavních důvodů, proč společností vyhledávají právní služby – ať už interní nebo externí[2].

Mohlo by se zdát, že manažeři jako vysoce vzdělaní vedoucí pracovníci zvyklí zabývat se nejrůznějšími ekonomickými, politickými nebo strategickými problémy, by měli být shopni řídit právní rizika sami. Nicméně, rysy moderních právních rizik ukazují, proč samotná manažerská intuice a obratnost nestačí k vypořádání se s právními výzvami. Společnosti totiž čelí stále většímu množstvé neustále se měnících a často obtížně interpretovatelných předpisů[3].

Odborníci identifikují tři hlavní typy nejistot, které tyto předpisy vytvářejí a které mohou ohrozit hodnotu společnosti[4] :

• Nejasnosti v interpretaci právních norem. První typ souvisí samotné pochopení právní normy, její aplikací na konkrétní případy, vymezení jejího rozsahu a způsob, jakým ji budou soudci interpretovat a aplikovat.

Vezměme si například evropské směrnice: kromě toho, že jsou často velmi technické, vytvářejí období naprosté nejistoty, pokud ještě nebyly začleněny do vnotrostátního právního řádu. V roce 2022 se například české společnosti mohly ptát, zda mají začít dodržovat směrnici o whistleblowerech, nebo počkat na případnou odlišnou národní implementaci[5].

• Externí rizika. Druhý typ nejistoty pramení z vnější expozice společnosti možným rizikům: jaké typy událostí mohou ohrozit její činnost? Spadají tyto události do rozsahu dané regulace? 

• Interní rizika. Společnosti čelí interním nejistotám ohledně toho, zda jejich členové nebo partneři poruší normu.

Pouhá znalost práva nestačí k rozptýlení pomyslné právní mlhy. Interní právníci musí rozumět praktickým aspektům práva[6], sledovat neustále se měnící výklady a interpretace a aktivně hledat řešení[7]. Přirovnáním by se dali označit za maják, který proráží právní mlhu a ve dne i v noci osvětluje cestu, aby společnost bezpečně obešla neustále se měnící útesy právních hrozeb[8]. Proto je nezbytné mít po ruce odborníka na právo[9].

Kromě toho ale interní právníci nejsou jen odborníci na právo. Jejich přidaná hodnota spočívá ve specifickéch přístupu k rizik. „Jsem interní právník. Řeším problémy,” neřekl žádný právní poradce, i když většina z nich používá metody, které se nemají za co stydět ve srovnání s panem Wolfem z Tarantinových filmů. V případě krizového řízení tento proces zahrnuje tři kroky :

• Zmapování stávajících hrozeb a příležitostí – zapojení zaměstnanců všech úrovní, od vedoucích pracovníků až po řadové zaměstnance[10].

• Vytvoření postupů –  maximalizace příležitostí a minimalize rizika.

• Zpracování akčního plánu – první prioritou je zaměřit se na postupy a zranitelná místa, která představují největší riziko, a okamžitě je řešit; druhou prioritou je určit nejkratší možný čas na realizaci těchto opatření“[11]. Stručně řečeno: Myslet rychle, jednat rychle.

Zajímavým příkladem kritického řízení rizik je případ společnosti Odwalla Inc., výrobce džusů, který v roce 1996 čelil krizi kontaminace. Nejprve stáhla produkty z trhu a zahájila kampaň v oblasti veřejných vztahů (první priorita). Následně spolupracovala se státní zdravotní agenturou na vývoji nové pasterizační techniky, která by zabránila opakování problému (druhá priorita) [12].

Krizová intervence není podstatou řízení rizik. Naopak, interní právníci se zaměřují na proaktivní strategie, které rizikům předcházejí. Nejlepší praxí je zavedení komplexního programu prevence, který zahrnuje :

• Monitorování právního prostředí – pravidelné sledování legislativních změn a jejich dopadů na činnost společnosti.

• Vyhodnocování právních rizik – systematická analýza a identifikace potenciálních právních hrozeb a jejich možných dopadů.

• Zvyšování povědomí o regulacích – vzdělávání zaměstnanců napříč odděleními[13].

Proaktivní identifikace rizik může probíhat i na mikroúrovni, například při navrhování obchodních smluv. Podle Kristy Russel, zástupkyně generálního právního zástupce Airbus OneWeb Satellites, navrhování obchodní smlouvy vyžaduje zohlednění všech možných scénářů a důsledků, jak by se mohla doložka uplatnit, a to i nad rámec úzce definované oblasti porušení smlouvy[14].

Interní právníci nejsou jen odborníky na právo – jejich role zahrnuje aktivní řízení a prevenci rizik, díky čemuž jsou nepostradatelnou součástí moderního podnikání. Kombinace právní odbornosti, krizového řízení a strategického přístupu činí z interních právníků nepostradatelné partnery firemního vedení. S jejich pomocí se společnosti dokážou lépe přizpůsobit stále náročnějšímu právnímu prostředí a získat konkurenční výhodu.

Poskytnutí interním právníkům prostředky k plnění jejich rolí bude vyžadovat určité organizační úpravy, o kterých bude pojednáno později. V následujícím článku se zaměříme na druhou klíčovou roli interních právníků: jejich schopnost být plnohodnotnými obchodními stratégy.

[1] See R.C. Bird et D. Orozco, « Finding the Right Corporate Legal Strategy », MIT Sloan Management Review, September 2014, n°1, p. 81.

[2] See C. Collard et C. Roquilly, « Les risques juridiques et leur cartographie : proposition de méthodologie », Revue Des Sciences De Gestion, 2013, n°56, p. 46.

[3] See above.

[4] See C. Collard et C. Roquilly, « Les risques juridiques et leur cartographie »:, art. préc., pp. 47-49

[5] See K. Rücklová, « Rozhovor: Antonín Havlík – Podnikový právník? Práce s palcem na tepu hospodářství », 24 février 2022, available at https://www.pravniprostor.cz/clanky/pracovni-pravo/rozhovor-antonin-havlik-podnikovy-pravnik-prace-s-palcem-na-tepu-provozu.

[6] See P. Chambost, « Pourquoi quittent-ils la robe pour devenir juristes d’entreprise ? », Dalloz actualité, 17 septembre 2021, disponible sur https://www.dalloz-actualite.fr/flash/pourquoi-quittent-ils-robe-pour-devenir-juristes-d-entreprise ; J. Diagathe, « Stratégie et droit : un alliage naturel au service l’entreprise », Carrières-Juridiques.com, 9 novembre 2016, disponible sur http://www.carrieres-juridiques.com/actualites-et-conseils-emploi-juridique/strategie-et-droit-un-alliage-naturel-au-service-l-entreprise/1421 (Consulté le 16 janvier 2024)

[7] See J.-P. Blin et C. Grass, « Le rôle clé du juriste interne dans la prise en considération par l’entreprise des règles de concurrence », in A. Masson et al. (dir.), Stratégies d’instrumentalisation juridique et concurrence, Larcier, 2013, p. 128 ;

[8] For other denominations of in-house lawyers as “watchdogs”, see R.C. Bird et D. Orozco, « Finding the Right Corporate Legal Strategy », art. préc. or “guardians” see L. Trevelyan, « In-house lawyers take on the climate emergency », In-House Perspective, September 2021, p. 5; « The four faces of the chief legal officer, second edition », s.d.

[9] M. Sýkora, « V čem jsou výhody firemního právníka? », AK NAXERA & PARTNEŘI, 16 septembre 2022, disponible sur https://www.aknaxera.cz/post/v-čem-jsou-výhody-firemního-právníka ; C. Collard et C. Roquilly, « Les risques juridiques et leur cartographie »:, prev., p. 49.

[10] For a comprehensive risk management procedure, see S. Miller, « Ten Things: Spotting, Analyzing and Managing “Risk” », Ten Things You Need to Know as In-House Counsel®, 28 juin 2016, disponible sur https://tenthings.blog/2016/06/28/ten-things-spotting-analyzing-and-managing-risk/ (Consulté le 23 avril 2024).

[11] S. Veronneau, Y. Cimon et J. Roy, « A Model for Improving Organizational Continuity », Journal Of Transportation Security, 2013, n°3, pp. 212-214.

[12] O.S. Simmons et J.D. Dinnage, « Innkeepers: A Unifying Theory of the In-House Counsel Role », Seton Hall Law Review, 2011, n°1, p. 129.

[13] See S. Zguendi, « Quel est le rôle du département juridique au sein de l’entreprise ? », DiliTrust, 28 février 2023 ; O.S. Simmons et J.D. Dinnage, « Innkeepers: A Unifying Theory of the In-House Counsel Role », Seton Hall Law Review, 2011, n°1, p. 121. See also L. Trevelyan, « In-house lawyers take on the climate emergency », prev. coining this function into the role of an “Horizon Scanner”.[14] R. Freedman, « Why a business-first mindset is critical for in-house counsel », Legal Dive,18 décembre 2023, disponible sur https://www.legaldive.com/news/business-first-mindset-critical-in-house-counsel-linksquarekrista-russell-airbus-contract-laws-/702839/.