Moderní podnikatelské prostředí je plné výzev – společnosti musí čelit stále složitějším předpisům, jejichž nedodržení může mít vážné důsledky. 

Doba čtení: 2 minuty

Společnosti se v současné době potýkají s obrovským množstvím nejrůznějších předpisů a norem, které musí dodržovat. Manažeři podniků „plavou v moři zákonů„, pravidla se stávají stále složitějšími a jejich porušení je trestáno stále přísnějšími sankcemi[1].

Tento trend má několik příčin: finanční krize z roku 2008 upozornila na zranitelnost bankovního sektoru, což vedlo k řadě rozsáhlých právních kontrol[2], současně environmentální, sociální a digitální obavy v posledních letech podnítily pomalé oživení státem řízené ekonomiky v protikladu k plně regulovanému volnému obchodu[3]. Pandemie Covid-19, energetická krize a válka na Ukrajině dále proměnily tržní prostředí a vytvořily právní výzvy, kterým firmy nikdy předtím nečelily[4].

V současné době samozřejmě panuje shoda na tom, že pro společnosti je lepší dodržovat právní předpisy, než je porušovat. Přestože existují ostré strategie, které vyvažují náklady na nedodržování předpisů a jejich přínosy[5], převažují rozumné argumenty, které podporují „skromný idealistický přístup„. Mezinárodní osvědčené postupy posledních let považují dodržování právních předpisů za klíčový prvek správy a řízení společností[6]. 

Naopak, ignorování právních povinností může vést ke katastrofálním důsledkům, trestněprávních či finančních, neboť např. pokuty za porušení práva hospodářské soutěže mohou dosáhnout až 10 % ročního celosvětového obratu společnosti. Takové sankce mohou být extrémně vysoké, jak ukazuje například pokuta 500 milionů eur uložená francouzským telefonním společnostem v roce 2005[7]. Strategie vyhýbání se, která vnímá právo jako překážku podnikatelských cílů a ignoruje jeho dopady, vystavuje společnost vážným rizikům[8].

Každý podnik, který se zabývá velkým počtem vztahů B2C, také ví, že i drobné chyby při navrhování smluv mohou mít propastné následky, protože mohou vyvolat rozsáhlé stížnosti[9].

Právní rizika neohrožují pouze finanční, ale také strategickou a institucionální hodnotu[10]. Reputační škody se totiž napravují jen obtížně. Morální kapitál, který je rozhodující pro dlouhodobý úspěch, lze snadno ztratit, ale jen velmi obtížně získat zpět[11]. Příkladem je společnost Ikea, která čelila podezření z využívání dětské práce a musela vynaložit obrovské úsilí, aby si znovu získala důvěru organizací, jako je Unicef[12]. Kromě veřejného mínění je zde i tlak od zaměstnanců a zainteresovaných stran, kteří stále více očekávají opatření k řešení globálních výzev, jako je klimatická krize[13]“. 

Celkově není těžké pochopit, proč je regulace považována za jednu z nejzásadnějších hrozeb pro trvanlivost podnikání[14]. Regulace a její dopady sice tvoří nedílnou součást podnikání, ale nejsou nepřekonatelnou překážkou. Navzdory složitosti a nárokům moderního podnikatelského prostředí se mnoha firmám daří nejen přizpůsobit, ale i prosperovat v neustále se měnících podmínkách. Společnosti, které dokáží propojit odpovědný přístup, flexibilitu a strategické řízení rizik, mají nejlepší předpoklady k dlouhodobému úspěchu a udržitelnosti.

________________________________________

[1] Viz R.C. BIRD et D. OROZCO, “ Finding the Right Corporate Legal Strategy „, MIT Sloan Management Review, září 2014, č. 1, s. 81 ; P. WESTERHOF-FITTIPALDI, “ The Changing Role Of The Chief Legal Officer – Corporate and Company Law – Worldwide „, 28. září 2018, dostupné na https://www.mondaq.com/uk/corporate-and-company-law/740778/the-changing-role-of-the-chief-legal-officer.

[2] Viz např. K. HURYCHOVA, Compliance programy (nejen) v České republice, Praha, Wolters Kluwer, Právní monografie, Vydání první, 2018, s. 245 a následující strany.

[3]; L. LAVOREL, “ Le retour en force de la règlementation du monde des affaires „, Cadre Dirigeant Magazine, février 2023, dostupné na https://www.cadre-dirigeant-magazine.com/reussir-en-entreprise/le-retour-en-force-de-la-reglementation-du-monde-des-affaires/.

[4] Viz např. R. JOHNSON, “ The Ukraine crisis: impact on in-house teams „, In-House Perspective, juin 2022, s. 1 ; N. HODGE, “ The implications of the energy crisis for in-house lawyers „, In-House Perspective, décembre 2021, s. 1 ; Cartographie des directions juridiques 2021, LEXqi Conseil, septembre 2021, s. 7.

[5] K teorii „efektivního porušení“ viz A. MASSON a M.J. SHARIFF, „Through the Legal Looking Glass: Srov. např. European Business Law Review, février 2011, n°Issue 1, s. 67.

[6] Viz O.S. SIMMONS et J.D. DINNAGE, “ Innkeepers: A Unifying Theory of the In-House Counsel Role „, Seton Hall Law Review, 2011, č. 1, s. 124 ; K. SCHENKOVA, Compliance v podnikové praxi, V Praze, C.H. Beck, Právní praxe, Vydání první, 2017, č.o 246; Livre blanc. Le département juridique au service de l’entreprise, Wolters Kluwer, Les clés pour décider, 18 mai 2022.

[7] C. COLLARD et C. ROQUILLY, “ Les risques juridiques et leur cartographie : proposition de méthodologie „, Revue Des Sciences De Gestion, 2013, č. 56,  s. 50 ; viz také J.-.P. BLIN et C. GRASS, “ Le rôle clé du juriste interne dans la prise en considération par l’entreprise des règles de concurrence „, in A. MASSON et al. (dir.), Stratégies d’instrumentalisation juridique et concurrence, Larcier, 2013, s. 124.

[8] R.C. BIRD et D. OROZCO, „Finding the Right Corporate Legal Strategy“, art. préc., s. 82; A. MASSON et M.J. SHARIFF, „Through the Legal Looking Glass“, prec., s. 68.

[9] Viz S. ZGUENDI, “ Quel est le rôle du département juridique au sein de l’entreprise ? „, DiliTrust, 28 février 2023 ; “ Chief Legal Officer (CLO): CLO (Chief Officer): Definition and Responsibilities „, Investopedia, s.d., disponible sur https://www.investopedia.com/terms/c/chief-legal-officer.asp.

[10] C. COLLARD et C. ROQUILLY, “ Les risques juridiques et leur cartographie „:, art. préc., s. 49.

[11] C.E. BAGLEY, M. ROELLIG et G. MASSAMENO, “ Who Let the Lawyers out?: Reconstructing the Role of the Chief Legal Officer and the Corporate Client in a Globalizing World „, University Of Pennsylvania Journal Of Business Law, 2016 2015, č. 2, s. 10.

[12] C. COLLARD et C. ROQUILLY, “ Les risques juridiques et leur cartographie „:, art. préc., s. 50.

[13] L. TREVELYAN, “ In-house lawyers take on the climate emergency „, In-House Perspective, září 2021, s. 5; viz také C.E. BAGLEY, M. ROELLIG et G. MASSAMENO, “ Who Let the Lawyers out? „, art. préc. s. 426427  (zmiňuje průzkum z roku 2013, podle kterého chce 85 % mileniálů pracovat pro společensky odpovědnou nebo etickou společnost“).

[14] Viz průzkum ACC Chief legal officers, Association of Corporate Counsel, 2023, s. 7.