Hodnota interní právní služby

Interní právníci nejsou jen odborníky na právo – jejich hodnota spočívá v přínosu k strategickému rozvoji, řízení rizik a objevování nových obchodních příležitostí. Tento článek odhaluje, jak interní právníci nejen snižují náklady, ale pomáhají firmám růst a získat konkurenční výhodu.

Předpokládaná doba čtení: 6 minut

Interní právníci nejsou jen odborníky na právo, ale hrají zásadní roli jako manažeři rizik a obchodní stratégové. Přesto může být pro některé vedoucí pracovníky stále obtížné zbavit se představy, že právní služby jsou jen otázkou nákladů a dodržování předpisů[1]. Tento pohled je však zjednodušující. Naším cílem je změnit tento způsob uvažování. Interní právníci přinášejí zásadní přidanou hodnotu, kterou lze nejen vnímat, ale i měřit. Jaké přínosy tedy skutečně nabízejí?

Jednou z hlavních obav je, že náklady na právní službu výrazně zatíží rozpočet společnosti[2]. Data však hovoří jasně : přínosy právního týmu daleko přesahují náklady na mzdy. Francouzská studie z roku 2021 ukázala, že u vzorku téměř dvou set společností představovaly celkové právní výdaje méně než 0,2 % ročního obratu. Jinými slovy, deset právních expertů dokáže zvládnout právní agendu firmy s obratem ve výši jedné miliardy[3]. 

Američtí odborníci měřili tuto „tvorbu hodnoty“ zkoumáním, jak jmenování interního právníka do vrcholového managementu ovlivňuje hodnocení úvěrového rizika firmy. Zjistili, že společnosti s interním právníkem ve vrcholovém managementu dosahují nárůstu hodnoty až o 9,5 %“[4]. Podobné studie navíc ukázaly, že takové rozhodnutí vede k „častějším a přesnějším prognózám zisků“[5] a k „vyšší tržní hodnotě akcií“[6].

Tvorba hodnoty interního právního oddělení je úzce spojena s oběma klíčovými rolemi, které jsme představili dříve : manažerů rizik a stratégů organizace. 

Jako manažer rizik interní právník předvídá a předchází nechtěným nákladům. Ve většině případů jsou náklady na získání správného právního poradenství „zanedbatelné ve srovnání s cenou, kterou by stálo napravování škod způsobených tím, že nebylo získáno právní poradenství“[7]. Bird a Orozco uvádějí zajímavý příklad obchodního domu, kterž čelil několika žalobám kvůli zranění na eskalátorech. Právní tým zjistil, že k incidentům dochází hlavně tehdy, když jsou eskalátory umístěny vedle parfémových pultů, protože rodiče, kteří zkoušeli parfémy, ztratili přehled o svých dětech. Přesunutí parfémového pultu umožnilo společnosti snížit počet nehod a tím se vyhnout nákladům na soudní spory[8].  

Proaktivní přístup k řízení rizik nejen snižuje náklady, ale navíc odhaluje obchodní příležitosti. Siedel a Haapio uvádějí příklad společnosti vyrábějící fény, která při identifikaci právních rizik spojených se svým produktem zjistila, že její produkty jsou používány k různým účelům, což ukázalo, že existuje trh pro jiné výrobky vydávající horký vzduch[9].

Jako obchodní stratég interní právník přináší přidanou hodnotu zejména v procesu uzavírání obchodů. Interní právníci bývají právem označováni za „inženýry transakčních nákladů“. Na rozdíl od stereotypního vnímání, že právníci obchody komplikují, naopak přispívají k jejich hladšímu a efektivnějšímu uzavírání. Dbají na to, aby dohody odpovídaly požadavkům obou stran i regulačnímu rámci, a minimalizují transakční náklady[10]. Jak trefně poznamenal profesor Hwang: Interní právníci nejen „pomáhají svým klientům získat větší kus z koláče obchodní dohody, ale na prvním místě také tento koláč pomáhají vůbec přinést na stůl a zázračně jej zvětšují pro všechny“[11].

Interní právníci nehrají pouze roli při snižování nákladů; jejich působení může být klíčovým faktorem při získání konkurenční výhody prostřednictvím tzv. „průlomových strategií“. Jako příkald lze uvést společnost Ryanair, která využila žaloby jako komunikační nástroj, nebo francouzskou společnost Concurrence, která vyvinula tlak na Francouzský úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby změnila strukturu elektronického trhu[12]. Ještě pokročilejší přístup ukázala společnost Qualcomm, která nejen vytvořila průmyslový standard v oblasti bezdrátových technologií, ale také přesvědčila klíčové partnery k jeho přijetí a zároveň si udržela práva duševního vlastnictví na tento standard díky propracovanému licenčnímu modelu[13].

Praktické zkušenosti jasně ukazují, že interní právníci nejsou pouhou nákladovou položkou, ale klíčovým přínosem pro moderní podnikání. Prozíravý podnikatelé si uvědomují, že náklady na jejich služby jsou zanedbatelné ve srovnání s hodnotou, kterou vytvářejí. Investice do kvalitních právních služeb tak představuje cestu k dlouhodobé stabilitě a růstu společnosti[14].

  [1] See e.g. R.C. Bird et D. Orozco, « Finding the Right Corporate Legal Strategy », MIT Sloan Management Review, septembre 2014, n°1, p. 81 ; S. Kenny, « More Than Just a Cost Center: It’s Time for Legal Leadership to Change The Perception of In-House Legal », Brightflag, 1 novembre 2022, disponible sur https://brightflag.com/resources/more-than-just-a-cost-center/; M. Jasor, « La direction juridique de demain, ou la place du droit en France », Les Echos, 24 mars 2014, disponible sur https://www.lesechos.fr/2014/03/la-direction-juridique-de-demain-ou-la-place-du-droit-en-france-2036322.

[2] See e.g. B.M. Papillon, « Services juridiques à l’entreprise et création de valeur selon Gilson », Revue Internationale De Droit Économique, 2017, n°4, p. 113.

[3] See Cartographie des directions juridiques 2021, LEXqi Conseil, septembre 2021, p. 8.

[4] E.A. Peterson, « Establishing the Strategic Value of the in-House Legal Department », North East Journal Of Legal Studies, 2019, n° 38, p. 50.

[5] See Ibid. and the study cited in footnote n°30.

[6] R.C. Bird et D. Orozco, « Finding the Right Corporate Legal Strategy », art. préc.; see also « La place du directeur juridique et du directeur de la conformité au sein de l’entreprise. Table ronde. », Cahiers De Droit De Entreprise, décembre 2022, n° 6 (noting that the quality of the compliance program improves the company’s attractivity).

[7] B. O’Meara, « Chapter 1: In-house versus out-house », in Insights into Successfully Managing the In-house Legal Function, Thorogood Publishing Ltd., 8/1/2004 2004, p. 7; see also for a method enabling to measure the avoided costs : S. Miller, « Ten Things: Showing the Value of the Legal Department », Ten Things You Need to Know as In-House Counsel®, 20 février 2020, disponible sur https://tenthings.blog/2020/02/20/ten-things-showing-the-value-of-the-legal-department/.

[8] R.C. Bird et D. Orozco, « Finding the Right Corporate Legal Strategy », art. préc., n. 15 and accompanying text. 

[9] G. Siedel & H. Haapio, „Proactive law for managers: a hidden source of competitive advantage“, 2010, cited by G. Berger-Walliser, P. Shrivastava et A. Sulkowski, « Using Proactive Legal Strategies for Corporate Environmental Sustainability », Michigan Journal Of Environmental Administrative Law, 2017 2016, n°1, p. 27.

[10] B.M. Papillon, « Services juridiques à l’entreprise et création de valeur selon Gilson », art. préc., pp. 114-117.

[11] C. Hwang, « Value Creation by Transactional Associates Colloquium: Corporate Lawyers », Fordham Law Review, 2020 2019, n°5, p. 1650.

[12] See O. Beddeleem, « Disruptive Litigation », in A. Masson et G. Robinson (éds.), Mapping Legal Innovation : Trends and Perspectives, Cham, Springer International Publishing, 2021, pp. 255-257; A. Masson (dir.), « Le rôle clé du juriste interne dans la prise en considération par l’entreprise des règles de concurrence », in A. Masson (dir.), Stratégies d’instrumentalisation juridique et concurrence, Droit, Management et Stratégies, Larcier, 2013, p. 128.

[13] See R.C. Bird et D. Orozco, « Finding the Right Corporate Legal Strategy », art. préc., n. 18-20 and accompanying text.[14] For a similar conclusion, see O.S. Simmons et J.D. Dinnage, « Innkeepers: A Unifying Theory of the In-House Counsel Role », Seton Hall Law Review, 2011, n°1, p. 110.