Existence právních rizik a potřeba jejich řešení nejsou ve firemním světě novým fenoménem. Proto je zajímavé sledovat, jak se přístup společností v jejich zvládání v průběhu 20. a 21. století vyvíjel. Historický vývoj ukazuje, že schopnost společností přizpůsobit se právním rizikům úzce souvisí s rozvojem podnikových právních týmů. Od prvních antimonopolních zákonů až po současnou regulaci hrají firemní právníci klíčovou roli nejen při ochraně, ale i při rozvoji podnikání.
Doba čtení: 6 minut
Moderní historie se začíná psát na přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy Spojené státy přijaly první komplexní antimonopolní zákon na světě, tzv. Shermanův zákon. Jeho uplatňování se ukázalo jako náročné, což vedlo Kongres k přijetí dalších zákonů, které jej měly posílit. Podnikatelé, kteří z antimonopolní pravidla porušili, riskovali nejen vysoké pokuty, ale také hrozbě odnětí svobody[1]. Společnosti na tuto situaci reagovaly rychle: například společnost DuPont & Nemours ještě téhož roku založila vlastní právní oddělení, aby se dokázala vypořádat s novými právními hrozbami[2].
Tento vývoj zahájil tzv. „zlatý věk“ podnikových právních poradců. Jejich rady vyhledávány a ceněny, což jim zajistilo významné postavení ve firmách. Toto období věhlasu podnikových právníků však brzy vystřídalo období úpadku, které je odsunulo do pozadí[3]. Tuto změnu lze přičíst některým sociologickým faktorům, jako je vzestup nové profesionalizované elity podnikového managementu a nástupem mocných velkých právních firem.
Význam podnikových právníků se znovu zvýšil od 70. let 20. století, kdy právní regulace znovu nabyla na intenzitě. Potřeba podnikových právníků jednoduše souvisí s množstvím právních rizik, kterým podniky čelí. Dnešní nebývalá úroveň regulace logicky odpovídá razantnímu návratu interních právníků do klíčových funkcí ve firmách[4], a to nejen v USA, ale i v Evropě.
Statistiky ukazují, že generální právní poradci jsou v současné době stále více začleněni do řídících orgánů: nejenže častěji přímo podléhají generálním ředitelům, ale také se účastní zasedání představenstva, nemluvě o tom, že více než polovina z nich zastává také funkci podnikového tajemníka[5]. Podobné trendy lze pozorovat i v Evropě. V roce 2021 byli tři ze čtyř francouzských generálních tajemníků součástí představenstva (což byl v roce 2016 případ i 42 % českých společností, které mají integrovaný právní tým) a 53 % bylo přímo podřízeno generálnímu řediteli (resp. 9 % těchto českých společností)[6].
Toto opětovné začlenění právních poradců do nejvyšších výkonných funkcí ukazuje na probíhající transformaci této profese. Zatímco podnikoví právníci byli dlouho považováni za manažery soudních sporů ex post, nyní se stále více aktivně podílejí na strategických rozhodnutích společností[7]. Stávají se obchodními partnery; namísto brzdění rozvoje a stavění bariér naopak pomáhají rozvíjet obchodní příležitosti[8].
Historie ukazuje, že role právních poradců je klíčová pro přizpůsobování podniků právním rizikům. S rostoucí regulací z ní vyplývajících právních rizik se integrované právní týmy staly nezbytnou součástí řízení organizací. Pro většinu amerických společností je dnes nemyslitelné nemít právní poradce na provozní úrovni, v evropském podnikatelském prostředí se tento trend rychle začíná prosazovat[9]. Společnosti, které tuto změnu přijmou, získávají nejen odolnost vůči právním rizikům, ale také významnou konkurenční výhodu.
________________________________________
[1] Viz G. J. WERDEN, „Individuální odpovědnost podle Shermanova zákona: The Early Years „, Antitrust, 2017 2016, č. 2, s. 100.
[2] Viz B. O’MEARA, „Chapter 1: In-house versus out-house“, in Insights into Successfully Managing the In-house Legal Function, Thorogood Publishing Ltd., 8. 1. 2004, s. 6.
[3] Viz E. WALD, “ Getting in and out of the House: E.: The Worlds of in-House Counsel, Big Law, and Emerging Career Trajectories of in-House Lawyers Kolokvium: Corporate Lawyers „, Fordham Law Review, 2020 2019, č. 5, s. 1767-1772 ; C.E. BAGLEY, M. ROELLIG et G. MASSAMENO, “ Who Let the Lawyers out?: Reconstructing the Role of the Chief Legal Officer and the Corporate Client in a Globalizing World „, University Of Pennsylvania Journal Of Business Law, 2016 2015, č. 2, s. 432-434.
[4] Tamtéž. Viz také J. C. LIPSON, B. ENGEL et J. CRESPO, “ Who’s in the House – The Changing Nature and Role of In-House and General Counsel Symposium: The Changing Role and Nature of In-House and General Counsel: Foreword „, Wisconsin Law Review, 2012, č. 2, s. 239-240 ; O.S. SIMMONS et J.D. DINNAGE, “ Innkeepers: A Unifying Theory of the In-House Counsel Role „, Seton Hall Law Review, 2011, č. 1, s. 99-106.
[5] Viz ACC Chief legal officers survey, Association of Corporate Counsel, 2023, s. 5 ; D.R. ORS, “ In Practice: R. Ors: The expanding influence & impact of the Chief Legal Officer „, Thomson Reuters Institute, 7 juin 2022, dostupné na https://www.thomsonreuters.com/en-us/posts/legal/in-practice-chief-legal-officer/.
[6] Pro francouzské statistiky viz Cartographie des directions juridiques 2021, LEXqi Conseil, septembre 2021 ; S. ZGUENDI, “ Quel est le rôle du département juridique au sein de l’entreprise ? „, DiliTrust, 28 février 2023; a za české PRICEWATERHOUSECOOPERS LEGAL S.R.O., “ České firmy svým právním oddělením věří, téměř každá druhá má zástupce tohoto oddělení ve svém nejvyšším vedení „, Právní prostor, 5 octobre 2016, dostupné na https://www.pravniprostor.cz/aktuality/aktuality/ceske-firmy-svym-pravnim-oddelenim-veri-temer-kazda-druha-ma-zastupce-tohoto-oddeleni-ve-svem-nejvyssim-vedeni.
[7] Viz například E.N. Veasey, „Evolution of the Role of General Counsel“, in Indispensable counsel the chief legal officer in the new reality, Oxford ;, Oxford University Press, 2012, s. 27; JONATHAN S. ARONIE ZE SHEPPARD, MULLIN, RICHTER & HAMPTON LLP, “ The Role Of The Chief Legal Officer „, The National Law Review, 19 juillet 2023 ; C. COLLARD et C. ROQUILLY, “ Les risques juridiques et leur cartographie : proposition de méthodologie „, Revue Des Sciences De Gestion, 2013, č. 5-6, s. 45.
[8] Viz například M. Lewis, “ The evolving structure of in-house legal departments „, In-House Perspective, březen 2022, s. 18; C. HUSSON, “ Juriste d’entreprise, „un métier sui generis“-Questions à Christian Husson, Directeur juridique de Renault „, Lexbase Avocats, décembre 2010, n° 55, disponible sur https://www.doctrinal.fr/notice/482940-juriste-dentreprise-un-metier-sui-generisquestions-a-christian-husson-directeur-juridique-de-renault; J. JANUS, “ Proti advokátům se nevymezujeme „, Česká advokátní komora, 2013.
[9] Viz například R.C. BIRD et D. OROZCO, “ Finding the Right Corporate Legal Strategy „, MIT Sloan Management Review, září 2014, č. 1, s. 81; O. CHADUTEAU, “ Les cabinets d’avocats d’affaires en France „, Commentaire, 2014, č. 3, s. 1. 600 ; UNIE PODNIKOVÝCH PRAVNIKU ČR, “ Ivana Fára: podnikový právník je nedílnou součástí byznysu „, LinkedIn, 17 janvier 2022, disponible sur https://www.linkedin.com/pulse/ivana-f%C3%A1ra-podnikov%C3%BD-pr%C3%A1vn%C3%ADk-je-ned%C3%ADlnou-sou%C4%8D%C3%A1st%C3%AD-byznysu-uppcr/; A. VEJVODOVA, “ Podnikoví právníci stoupají na firemních žebříčcích „, Ekonom, 22 septembre 2022.