Rozhodnutí o využití právních služeb – interní právníci, externí poradci, nebo jejich kombinace? Zatímco interní právníci přinášejí hluboké znalosti firmy a nižší náklady, externí odborníci se specializují na konkrétní oblasti práva a poskytují nezávislý pohled. Jak najít rovnováhu, která zajistí efektivní právní strategii a podpoří růst vaší společnosti?
Doba čtení: 7 minut
Interní vs. externí právníci
Při rozhodování o využití právních služeb často stojí podnikatel před důležitou volbou, zda využít interní, respektive podnikové právníky nebo využít externích právních služeb. Přestože je první možnost často charakterizována tím, že většina interních právních služeb je integrovaná do struktury společnosti, je důležité mít na paměti, že interní služby mohou být od společnosti fyzicky oddělené, a přesto být strukturálně součástí firmy. Hlavní rozdělovací linií mezi interními a externími právníky není jejich geografická poloha, ale spíše role, které hrají ve vztahu k právní agendě společnosti.
Výhody interních právníků
Pokud se nejprve zaměříme na interní právníky, již jsme ukázali, že plní dvojí roli jako manažeři rizik a obchodní stratégové. Jejich úzký vztah se společností přináší minimálně čtyři hlavní výhody[1].
- Dostupnost a rychlost: pro kazdodenní fungování společnosti dostupnější a obvykle rychleji reagují na aktuální potřeby[2].
- Znalost interních procesů: díky „kmenovým znalostem“ o fungování společnosti mohou poskytovat cílené rady a zaměřit se na klíčové problémy. Zatímco externí poradce může být nucen vypracovat obsáhlé teoretické stanovisko na desítky stran, interní právníci jsou schopni lépe prioritizovat problémy a zaměřit se na právní nástroje, které mají největší přínos pro strategii společnosti[3].
- Proaktivní přístup: díky znalostem interních procesů často identifikují potencionální problémy ještě dřívě, než si je podnikatel uvědomí, a aktivně hledají příležitosti ke zlepšení procesů nebo rozšíření obchodních dohod[4].
- Úspora nákladů: v neposlední řadě jsou interní právníci ekonomicky výhodnější. Empirické studie naznačují, že zaměstnání právníka na plný úvazek je nákladově efektivnější než pravidelné najímání externích advokátů. Tuto úsporu lze přičíst zejména snížení nákladů spojených s informováním externích právníků o činnosti firmy a take výhodám plynoucím ze standardizovaných operací, prováděných interními právníky [5].
Tyto výhody objasňují, proč se v posledních desetiletích mnoho společností postupně odklání od využívání velkých právních firem a stále častěji spoléhají na interní právníky[6].
Výhody externích právníků
Přesto jsou externí právníci stále atraktivní volbou z několika klíčových důvodů:
- Specializované znalosti: externí právníci se mohou specializovat na konkrétní oblast práva, udržovat si hlubší odborné znalosti a poskytovat odborné poradenství v oblastech, které vyžadují úzkou odbornost, a to zpravidla narozdíl od interních právníků, kvůli širšímu rozsahu jejich agendy [7],
- Renomé: odbornost externích právníků často přichází ruku v ruce s větší prestiží, které mohou společnosti využít k při klíčovách jednáních a uzavírání významných obchodů[8],
- Nezávislost a objektivita: díky širší klientské základně mohou externí právníci získat lepší přehled o celkovém trhu a být schopni poskytnout užitečná srovnání vycházející z jejich zkušeností. Externí pohled může také pomoci odhalit slepá místa, která mohla interní právník nemusí zohlednit[9],
- Flexibilita: externí právníci představují řešení, pokud je pracovní zatížení tak velké, že přesahuje kapacitu interních právníků[10].
Kombinovaný a spolupracující přístup
Proč se rozhodovat mezi interním a externím právníkem, když můžete mít to nejlepší z obou? Model integrovaného externího právníka přináší firmám rychlost interního týmu, specializaci externího experta a úsporu nákladů – bez zbytečných kompromisů.
Externí právník se stává přirozenou součástí firmy, pravidelně dochází na porady, spolupracuje s interním týmem a rozumí firemním procesům i strategii. Zároveň si ale udržuje nezávislost a nadhled, přináší zkušenosti z jiných odvětví a pomáhá firmě odhalovat rizika dřív, než se stanou problémem.
Velkou výhodou je to, že odpadá zdlouhavé uvádění do kontextu, protože právník už firmu zná a může se okamžitě zapojit do řešení. Tento model je stále populárnější, protože umožňuje kombinovat flexibilitu, odbornost a efektivitu.
Firmy, které chtějí špičkovou právní podporu bez zbytečných nákladů, už vědí, že staré modely nestačí. Interní tým je skvělý, dokud nepotřebujete hlubší expertizu. Externí právník zase funguje, dokud není potřeba okamžitá reakce.
Závěr
Řešení? Integrovaný externí právník. Specialista, který je součástí týmu, ale zároveň si zachovává nadhled. Ti, kdo to pochopí a přizpůsobí se, budou mít konkurenční výhodu – rychlejší reakce, efektivnější náklady a lepší strategická rozhodnutí.
[1] K.J. Mackie, « Lawyers and Lawyers – The Development of the In-House Lawyer », Journal Of Professional Legal Education, 1987, n°1, p. 5.
[2] Ibid., p. 6 ; B. O’Meara, « Chapter 1: In-house versus out-house », in Insights into Successfully Managing the In-house Legal Function, Thorogood Publishing Ltd., 8/1/2004 2004, p. 6 ; S.L. Schwarcz, « To Make or to Buy: In-House Lawyering and Value Creation », Journal Of Corporation Law, 2008 2007, n°2, p. 509.
[3] J. Newton, « Nobody Has a “Corner on the Market”: The Collaborative Use of Both in-House Counsel and outside Counsel », Journal Of International Business Law, 2023, n°1, pp. 43‑44 ; O. Chaduteau, « Les cabinets d’avocats d’affaires en France », Commentaire, 2014, n°3, p. 601.
[4] J. Newton, « Nobody Has a “Corner on the Market” », art. préc., p. 47 ; K.J. Mackie, « Lawyers and Lawyers – The Development of the In-House Lawyer », art. préc., p. 5.
[5] B. O’Meara, « Chapter 1 », op. cit., p. 7 ; J. Newton, « Nobody Has a “Corner on the Market” », art. préc., pp. 59 and 62 ; S.L. Schwarcz, « To Make or to Buy », art. préc., pp. 502‑505 adn 516 ; K.J. Mackie, « Lawyers and Lawyers – The Development of the In-House Lawyer », art. préc., p. 6
[6] K.E. Milenkovski, M.S. Diemer et J.R. Teeters, « In-House Expansion », Litigation News, 2009 2008, n°1, p. 8 ; S.L. Schwarcz, « To Make or to Buy », art. préc., p. 498
[7] B. O’Meara, « Chapter 1 », op. cit., p. 7 ; K.E. Milenkovski, M.S. Diemer et J.R. Teeters, « In-House Expansion », art. préc., p. 9
[8] J. Newton, « Nobody Has a “Corner on the Market” », art. préc., p. 41 ; S.L. Schwarcz, « To Make or to Buy », art. préc., p. 510.
[9] J. Newton, « Nobody Has a “Corner on the Market” », art. préc., pp. 46‑47 ; E. Chambliss, « The Professionalization of Law Firm in-House Counsel », North Carolina Law Review, 2006 2005, n°5, p. 1557.
[10] S.L. Schwarcz, « To Make or to Buy », art. préc., p. 515 ; J.A. Evans, « Bringing Litigation In-House », International Financial Law Review, 1986, n°2, p. 31.
[11] J. Newton, « Nobody Has a “Corner on the Market” », art. préc., p. 52 ; E. Chambliss, « The Professionalization of Law Firm in-House Counsel », art. préc., p. 50.
[12] J. Newton, « Nobody Has a “Corner on the Market” », art. préc., pp. 37, 57 ; S.L. Schwarcz, « To Make or to Buy », art. préc., p. 510,519.
[13] J. Newton, « Nobody Has a “Corner on the Market” », art. préc., pp. 59‑62 ; S.L. Schwarcz, « To Make or to Buy », art. préc., p. 515.
[14] J. Newton, « Nobody Has a “Corner on the Market” », art. préc., p. 47 ; E. Wald, « Getting in and out of the House: The Worlds of in-House Counsel, Big Law, and Emerging Career Trajectories of in-House Lawyers Colloquium: Corporate Lawyers », Fordham Law Review, 2020 2019, n°5, p. 1783 ; S.L. Schwarcz, « To Make or to Buy », art. préc., pp. 527‑530; K.J. Mackie, « Lawyers and Lawyers – The Development of the In-House Lawyer », art. préc., p. 7.
[15] See for an alternative option, consisting of placing employees of outside counsel “full-time in the legal departments of their best clients for limited periods of time”, J. Newton, « Nobody Has a “Corner on the Market” », art. préc., p. 50. Although interesting, this option is limited by the possibility for an outside law firm to “lend” their employees for such an extended period.
[16] J. Newton, « Nobody Has a “Corner on the Market” », art. préc., p. 64 ; E. Wald, « Getting in and out of the House », art. préc., p. 1783 ; M. Galanter et T.M. Palay, « Why the Big Get Bigger: The Promotion-to-Partner Tournament and the Growth of Large Law Firms », Virginia Law Review, 1990, n°4, p. 798 ; K.J. Mackie, « Lawyers and Lawyers – The Development of the In-House Lawyer », art. préc., p. 7[17] J. Newton, « Nobody Has a “Corner on the Market” », art. préc., p. 57.